Adolph Kolping a jeho odkaz dnešní době

Kolpingovo dílo patří mezi největší křesťanské organizace na světě a věnuje se hlavně mládeži, školství, ale také sociálně potřebným. V čem spočívá přínos Adolpha Kolpinga téměř 150 let po jeho smrti? Proč na jeho význam upozornil Jan Pavel II., když mluvil o výzvách pro Evropu po pádu komunismu?

Tolle, lege - Vezmi a čti

Brněnská diecéze nedávno spustila program Vezmi a čti. Jedná se o projekt zaměřený na četbu Písma svatého a je určen nejširší veřejnosti. Ač se jedná o projekt lokálního charakteru, mohou z něj mít užitek všichni. Čím může tento projekt oslovit každého z nás?

Jaké jsou evangelizační možnosti dětských táborů?

V období letních táborů je jistě dobré se zamyslet nad tím, jaké jsou evangelizační možnosti těchto aktivit a jakým způsobem k nim přistupovat. Představují totiž možnost, jak citlivě a nenásilně přistoupit k hledajícím mladým lidem. Jakou cestu ale zvolit? A je vůbec etické „manipulovat“ táborníky do oblasti víry?

Drobné mince

Asi většina z nás považuje za běžné, samozřejmé a normální to, že v kostelích vhazuje mince či bankovky do košíků či pokladniček. Každý si je dobře vědom, že stavbu je potřeba opravovat, za něco se musí topit, svítit a že ani chléb a víno zdarma nejsou. Pravidelný příspěvek na kostel pro nás má rozměr spíše funkční než teologický. Nasnadě je tedy otázka, jak je to s teologickým významem příspěvků na kostel.

Jaký je úkol křesťana v dnešním světě?

Již Druhý vatikánský koncil se snažil odpovědět na otázku, jak by se měla církev proměnit tváří v tvář nové době. Přišla s celou řadou konkrétních teologických poselství, kterými se do života církve pokusila vtáhnout laiky, obnovit vztah k Písmu i církvi jako takové. Přesto je k tématu jistě co dodat. Pokud se budeme ptát na to, co by měl člověk v dnešním světě dělat, dostali bychom od Tomáše Špidlíka jednoduchou odpověď – posvěcovat svět.

Jaký je úkol křesťana v dnešním světě?

Již Druhý vatikánský koncil se snažil odpovědět na otázku, jak by se měla církev proměnit tváří v tvář nové době. Přišla s celou řadou konkrétních teologických poselství, kterými se do života církve pokusila vtáhnout laiky, obnovit vztah k Písmu i církvi jako takové. Přesto je k tématu jistě co dodat. Pokud se budeme ptát na to, co by měl člověk v dnešním světě dělat, dostali bychom od Tomáše Špidlíka jednoduchou odpověď – posvěcovat svět.

Čemu se lze při evangelizaci přiučit od Cyrila a Metoděje?

Cyril a Metoděj jsou dvě impozantní postavy slovanské i evropské kultury i víry. Bylo je jen málo sourozeneckých dvojic, které by tak výrazně promluvily do formování myšlení lidí, do způsobu jejich života i věření nejširších vrstev obyvatel. Soluňské bratry oslavují lidové písně a tradiční venkovské poutě stejně jako univerzitní kolokvia. Jejich jméno nese i teologická fakulta v Olomouci.

Anonymní křesťanství

Anonymní křesťanství bývá často omezováno na zvláštní druh náboženského alibismu či pokrytectví. Jako by nemělo smysl dělat misie a usilovat o pravdu, když všichni křesťany jsou skrze samotný fakt lidství. V minulosti byl celý koncept různě překroucen a zneužíván a dodnes budí již jen slovní spojení anonymní křesťanství určité obavy. Jaký je ale jeho opravdový smysl v kontextu misií a ekumenismu?

Pierre Teilhard de Chardin: Mezi uměním, filosofií a vědou

Pierre Teilhard de Chardin patří mezi přední myslitele dvacátého století. Dokázal ve své renesanční osobnosti mimořádným způsobem sjednotit přírodní vědy a filosofii a do značné míry dokázal překonat určité schizma, které mezi těmito dvěma nástroji poznávání světa panovalo již od dob osvícenství. To vše dokázal spojit svým mimořádným uměleckým cítěním, které se vyznačuje více než smyslem pro detail, dokonalou syntézou makrokosmu.

Ctnosti v (k) církvi

Ctnost je jedním z nejčastějších námětů nejrůznějších příruček duchovního života. Přesto se slovo ctnost vyskytuje v Písmu jen velmi zřídka. Co to ctnost vlastně je, jak o ni usilovat a jaký je její vztah k církvi? Nejen na tyto otázky se pokusíme nalézt odpovědi v následujícím článku.

Témata návštěvy Benedikta XVI. a život církve

O návštěvě papeže toho bylo napsáno poměrně hodně. Přesto se zatím většina autorů poněkud vyhýbá tomu, jaké následky by měla tato cesta mít pro církev. Tedy k jakým změnám a postojům vyzýval, co je potřeba zdůrazňovat a o co usilovat. Přitom právě toto jsou témata zcela klíčová.

Drobné mince

Asi většina z nás považuje za běžné, samozřejmé a normální to, že v kostelích vhazuje mince či bankovky do košíků či pokladniček. Každý si je dobře vědom, že stavbu je potřeba opravovat, za něco se musí topit, svítit a že ani chléb a víno zdarma nejsou. Pravidelný příspěvek na kostel pro nás má rozměr spíše funkční než teologický. Nasnadě je tedy otázka, jak je to s teologickým významem příspěvků na kostel.

Jaké jsou úkoly pro budoucího primase českého?

Blížící se konec roku stále více otevírá prostor pro spekulace o tom, kdo by se měl stát novým pražským arcibiskupem. Jedná se o post pro církev mimořádně důležitý a významný, a to nejen pro pražskou diecézi, ale pro katolíky z celé České republiky. A je tak možná škoda, že se diskuse vede okolo jmen místo toho, aby se jasně definovaly úkoly a problémy, které bude muset arcibiskup řešit. Jedná se totiž, alespoň v očích veřejnosti, o hlavu celé katolické církve u nás, ač je situace v tomto ohledu daleko složitější.

Jaké jsou úkoly pro budoucího primase českého?

Jistě by nebylo dobré snižovat význam osobnosti, která v čele diecéze vstane. Ta je mimořádně důležitá, ať již z pohledu možností diplomaticko-politických, psychologických, organizačních i duchovních. Nový biskup usedne na katedru, kterou užívaly mimořádné osobnosti českých dějin, a musí počítat s tím, že s nimi bude také srovnáván. To, co ale nesmí být vnímáno jako druhořadé, je program, s jakým bude svůj úřad vykonávat. Církevní veřejnost nemůže ovlivnit osobnost, ale právě tento program ovlivnit může, a dokonce musí. Dokud není známé konkrétní jméno, je zde nejširší prostor pro seriózní a hlubokou diskusi, který je nutný maximálně využít. Primas český ovlivňuje život celé církve u nás, a proto tato diskuse musí být vedena nejen Pražany, ale všemi věřícími.

Proč je papežova návštěva tak významná?

Pro mnohé lidi může být příjezd Benedikta XVI. pouze návštěvou významného státníka či intelektuální osobnosti ze zahraničí. Často je možné slýchat srovnání s příjezdem presidenta Obamy. Papež ale není v prvé řadě mediální hvězda a jeho přítomnost u nás nemá pouze rozměr státnické návštěvy. Jaké jsou a mohou a mají být plody vzájemného setkání?