V dnešní době se často setkáváme s názorem, že půst je překonaný, že asketé v dějinách křesťanství neuspěli a že moderní křesťan, by měl v duchu Karla Rahnera usilovat o mystiku a ne o sebe trýznící činnost.
Problém těchto lidí je v tom, že nechápou význam a smysl doby postní. Doba postní je ideálním časem na přípravu duše na setkání s Bohem. Je zřejmé, že toto setkání bude na úrovni mystické, ale toto setkání nelze realizovat, pokud k tomu nebude naše srdce disponováno.
Právě proces přípravy srdce je programem na dobu postní pro všechny křesťany. Jistěže platí slova Karla Rahnera, že křesťan bude mystikem, nebo nebude, ale musíme tato slova dobře chápat. Nejsou zde myšleny vytržení ducha, mluvení jazyky a podobně, ale jen a pouze zkušenost s Bohem. Pokud s Bohem nemáme zkušenost, nejsme křesťané, protože náš vztah k Bohu je mrtvý.
K tomu abychom naši zkušenost s Ním mohli obnovovat, potřebujeme ve svém srdci prostředí, které toho bude schopné. V knize Genesis se píše, že Bůh procházel Edenem v ranním vánku. Tedy tiše a nenápadně. Naší snahou je tedy to, abychom tento vánek dokázali rozpoznat a pochopit, co se v něm šeptá naší duši. V tom je smysl postní doby, dokázat ve všem kolem nás, všemi smyly i srdcem vnímat Boha a žít s ním. K tomu směřuje naše askeze i vytrvalost.
Žádné komentáře:
Okomentovat