neděle 9. března 2008

Neznámí misionáři denního života

Stav pastoračních, evangelizačních i osvětových akcí není v Česku vůbec malý. Spíše naopak, neboť nabývá takových rozměrů, která po takovéto činnosti požadujeme. Hlásání na ulicích se stává okrajovou záležitostí, neboť není schopné oslovit veřejnost.

Co si pod slovem Misie vlastně představit? Mnozí lidé budou připomínat Jižní Ameriku či Asii, jesuity kteří obracejí nevzdělaný lid na křesťany. Nevěřící přidají zmínku o ničení kultury a svobody domorodců a o tom, jací jsou křesťané a jezuité obzvláště bídáci. To je však jen jeden velice zúžený pohled na věc.


Misie bychom mohli vágně definovat (ostatně jako všechny pastorační termíny nemají žádné přesné striktní vymezení) jako systematické působení na společnost za účelem hlásání víry, života a pravdy. Současně platí, že jediný účinný způsob misionářství je skrze pravdivý a hluboký vlastní život. Hlásání na ulicích se nenosí - nestojí za ním žádný vztah mezi osloveným a oslovujícím a lidé to velice citlivě vnímají.


A jaké formy misií vlastně v Čechách a na Moravě probíhají? Jednak jsou to projekty České televize a Českého rozhlasu - od Přenosu mší na Vánoce a Velikonoce, přes Cesty víry, Křesťanský magazín, Světci a svědci a mnohé další. Následují křesťanské školy jak základní, tak střední a nepochybně také university. Hluboký a velice dobrý servis nabízí internet, který je takříkajíc službou dneška. Lidé mají možnost se zapojit do různých projektů, přečíst si mnoho zajímavého, zeptat se, diskutovat. Zde, ač si to neuvědomujeme, je těžiště současných frontálních misií. Navíc jsou stránky používány na pastoraci již věřících a tak jsou efektivním řešením současného světa.


Nejdůležitější část se ale děje ve skrytosti. Jsou to modlitby a život lidí, kteří žijí vírou. Právě jejich svědectví je klíčové pro všechen lid, který se s nimi setkává. Právě na nich stojí, bude a musí i v budoucnu ležet celá zodpovědnost za misie. Činnost jednotlivců ve farnostech, web i televize jsou pouze podpůrnými nástroji k tmu, aby každý pokřtěný mohl svou víru šířit dále. Bez osobního kontaktu a hlásání opravdovým životem není žádných misií a vše by byla marnost nad marnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat