Cyril a Metoděj

… mají nám co říci

Když pátého července slavíme svátek dvou velikých osobností naší historie je velice zajímavé vnímat to, co většinová společnost slaví. Zaskočilo mě, že na prvním místě je to jejich státotvorný význam, o který jim vůbec nešlo. Dále pak přinesení písma. To nebylo cílem ani prostředkem a navíc ho poměrně rychle nahradila latinka. Je tedy co a koho slavit?

Tito dva mužové nás ovlivňují doposud. Jak? Přinesli nám nový způsob myšlení, dnes bychom řekli křesťanskou filosofii a etiku.  To že dnes přispíváme na charitu, podporujeme Armádu spásy a na Vánoce kupujeme dárky dětem z domovů je prostým vyústěním tohoto přínosu. Češi jsou jedni z nejštědřejších dárců na humanitární účely. Pokud někdo tvrdí, že jsme ateistická země, zřejmě se mílí.

Dnes je doba, která vyžaduje misie stejně jako v devátém století, jen je nutné volit jiné prostředky. Překvapivě metody. I dnes je život křesťana balancováním mezi Metodějovou aktivitou a progresí  evangelizace, pomocí filosofie, logiky, přírodních věd a vůbec vší aktivitou a Konstantinovou pokorou, moudrostí a rozvážností. Stojíme na rozcestí a nevíme zda být aktivní pro Boha či pro lidi. Zdali dát přednost zlatému ornátu a obracet masy či kutně a přetvářet sami sebe. Snad je možné najít průsečík ve způsobu života jezuitů. Kontemplovat v činnosti.

Druhou věcí je bezpochyby to, že se nebáli odpovědět na volání světa i Boha a vyrazit do neznáma. My máme mnohdy obavy jen vypadat křesťansky v prostředí, které je ateistické. Ale oni šli do míst, kde jim hrozila smrt a přesto šli z radostí a odhodláním sloužit Bohu. Oni dokázali odpovědět a své starosti dát Pánu. Stali se jeho nástroji a vybudovali zde unikátní pojetí křesťanství. Bojovali za věci o kterých věděli, že jsou správné, protože je k nim povolal Pán. Měli v něj důvěru a dnes si je stále „připomíná“ deset miliónů lidí.

Co nám chce dnešní svátek říci? Abychom se nebáli opustit své jistoty, vložili své starosti na Hospodina, stali se jeho pomocníky a vyrazili na cestu do neznáma. Neboť žeň je hojná, ale dělníků málo.