Až do teď jsem se zabývali pohledem na anděly převážně východního křesťanství. Jaký vztah k nim má západní kultura, není těžké zjistit pře návštěvě téměř libovolného barokního kostela. Přesto jsou andělé dnes v pozadí naší, západní spirituality, protože je chápeme příliš iracionálně, připadnou nám jako pohádkové postavy a není divu, lidové umění v tomto směru překročilo všechny únosné hrance. Anděl se stal andělíčkem, který přikrývá malé děťátko a dává mu cukroví. Tento pohled je jistě z pedagogického hlediska prospěšný tak pro děti do druhé třídy, ale nám tento obraz často zůstává celý život a tak vznikají problémy.
V kostelech můžeme rozlišit tři základní skupiny andělů, tedy strážné, nebeské a speciální. Asi nejčastější skupina je první. Barokní kostely jsou totiž koncipovány tak aby co nejvíce připomínali nebe. Věřící v nich má být naplněn atmosférou, sakrálna či posvátna, vidět nebe i visuálně, což je důležité vzhledem k tomu, že většina našich vjemů prochází očima. Andělé jsou zde obrazem Boží velikosti a slávy, jeho království lásky a pokoje. Tváří se blaženě, tak jako i my se budeme tvářit jednou v nebi. Jejich nápadná baculatost má poukazovat na to, že v Božích rukou se máme dobře a nic nám nechybí, je to také výraz blahobytu a v neposlední řadě se zde odráží dobová podmíněnost. Nemají nám být ani tak vzorem, jako na Východě, ale spíše motivací, k cestě do nebeské blaženosti.
Andělé strážní již nejsou tak častou skupinou. V bohatších sakrálních stavbách mívají často svůj vlastní oltář, zpravidla postraní. Je zajímavé, že ač je vesnických kostelech téměř nenajdeme, pronikli do lidového malířství velice těsně. Lidé si je představovali jako ženské bytosti, které s mateřskou láskou starají o zdravý svých svěřenců. Tento postoj je logický, protože se lidé snažili Boha a jeho lásku nějak přiblížit sobě, tak aby se stala osobní. Nechtěli jen čekat na věčnost, ale chtěli mít Boží lásku již zde na zemi. Tím se také rozšiřují modlitby k nim, ale je smutné, že zůstali povětšinou ve strnulé barokní formě a nedošlo k jejich aktualizaci, protože tito andělé jsou opravdovým Božím darem a my bychom si ho měli vážit a spolupracovat s ním, vždyť oni nás budou hájit před posledním soudem a dokonale nás znají, jsou nám stále na blízku a my jejich péči odměňujeme stále stejným Anděle Boží a to je vše, jsou to jen slova, který jsme (až na výjimky) ztratili obsah.
Třetí jsou takzvaní Archandělé, tedy andělé, kterým známe jména. Michael je asi jedním z nejčastějších postav barokních kostelů (obzvláště těch větších). Je symbolem Boží moci a síly (v ruce má meč), spravedlnosti (v druhé ruce drží váhy) a vítězství nad zlem. Je to náš vzor v síle, statečností, pokoře, oddanosti či spravedlnosti. Je asi jediným „Západním“ andělem, který nám slouží za vzor. Jeho jméno znamená „kdo jako Bůh“, je nejsilnějším s Andělů a často nazýván místokrál nebes. Odmítl pýchu a tak se stal silnějším než satan (odtud je také patronem exorcistů), jeho silou je Bůh, kterému je také podobný. Je ztotožňován s Andělem Páně ze starého zákona.
Rafael je jediná postava k chrámu, která smí nosit klobouk, nemáme o něm mnoho správ, snad jen tolik, že je patronem poutníků a pocestných, protože provázel Tobiáše na cestách a chránil ho. Dále lékařů, léčitelů a ošetřovatelů, díky tomu, že navrátil zrak Tóbitovy. Je zobrazován v poutnické šatu s holí, jeho postoj nás vyzívá k ochotě děl dobré skutky a jít cestou Páně.
Gabriel, je Andělem radostných zpráv. Jeho poselství Panně Marii započalo dílo spásy, je patronem a vzorem čistoty a pravdomluvnost, snad také proto si ho za patrona vybrali diplomaté, ale také otevřenosti a poslušnosti k Božímu hlasu. Jeho atributem je lilie, znak čistoty a pokory.
Jak je vidět, západní pojetí andělů je poněkud jiné než to východní, ale není o nic chudší či prostší, jen klade důraz na skutečnosti, které mi dnes často nepovažujeme za možné či platné pro naše životy. Ale i naše duše se může proměnit v prostor Boží, v místo, kde se bude dotýkat nebe se zemí a kde třeba pochopíme, proč je nad oltářem tolik malých boubelatých bytostí.
Žádné komentáře:
Okomentovat